Jmenuji se Hana Hašková a již od dětství jsem ráda psala a malovala, občas i na zdech
a skrytých místech mého rodného domu v Krusičanech.
Psaní dopisů či přepisování písniček bylo mojí každodenní zábavou. Při vzpomínkách na školní léta se mi často vedle obličeje spolužáků vybaví i písmo, jakým psali.
A zřejmě už toto byla předzvěst toho, kam mě ruka osudu nasměruje.
Když se mi před devíti lety dostal do ruky letáček s nabídkou grafologického kurzu paní ing. Štěpánky Čechové, od prvního okamžiku jsem tušila, že to je to pravé, s čím chci svou další životní cestu spojit.
Psychologie mě vždycky lákala a studovat ji skrze písmo mi přišlo.báječné. Během několikaletého kurzu jsem se naučila více poznávat nejen sebe, ale prostřednictvím písma nahlížet i do nitra druhých, kteří mi svůj rukopis svěřili. Z písma lze poznat, jaké povahové vlastnosti či temperament pisatel má, zjistit, jakou má vitalitu, jak je citově založený, jaké má rozumové nadání a poznat tak další jeho schopnosti a hlavně, zda je či není vnitřně spokojený a zda koná v souladu se svým vnitřním hlasem a nejde tak proti sobě a neubližuje si.
